Asi každá z nás už někdy v životě slyšela „no tak, menstruace přece není nemoc, nesimuluj, to musíš rozhýbat…“ atd. nebo chytré slogany z reklam, jejichž jediným cílem je přesvědčit holky, že „jejich dny“ nejsou nic, co by jim mohlo zabránit jít hrát fotbal nebo rugby… Přitom tyto sporty jsou samy o sobě tak ženské, že? Naprosto ideální pro něžné pohlaví, tím spíš v období, které je určeno pro očištění těla a obnovení sil…
No, už tenkrát mi na tom něco nehrálo, ale trvalo poměrně dost let, než jsem si vytvořila vlastní pohled na věc. Moje cesta k tomu, stát se ženou, rozhodně nebyla jednoduchá a přímá, ale o to víc si vážím všeho, co dnes mám. A co se týká menstruace – tu opravdu vnímám jako dar a na své dny se upřímně těším. NEVĚŘÍTE?…
V 15 letech mě maminka odvedla na gynekologii s tím, že v tomhle věku už bych přece dávno měla menstruovat, ale jsem asi nějaká vadná. Dělala to s těmi nejlepšími úmysly, měla o mě strach. Možná to bylo i tím, že jsem vážila „20 kilo i s postelí“ a dost intenzivně jsem se věnovala sportu. Tudíž nebyla ani moc příležitost přibrat. Navíc jsem si celkově připadala – i vypadala spíš jako dítě…
Nicméně paní doktorka usoudila, že je nutné mi okamžitě nasadit cyklus, abych v budoucnu mohla mít děti. Následovalo tedy několik injekcí Provery s cílem vyvolání menstruace a potom 10 let braní hormonální antikoncepce…
Když tělo řekne dost...
Ve 25 letech jsem ucítila dost naléhavé volání těla po vysazení pilulek, s čímž souvisela naše společná touha s partnerem počít děťátko. Prášky jsem tedy vysadila a čekala, co se bude dít… Nedělo se vůbec nic. Několik měsíců doslova NIC, žádné známky menstruace, jenom permanentní pocit vnitřního napětí, jako bych byla ukotvená ve stavu PMS.
Po půl roce mě najednou začalo intenzivně pobolívat v podbřišku a já partnerovi volala do práce, že se stal zázrak, konečně to přišlo! Dostala jsem svou první vymodlenou přirozenou menstruaci v životě a to znamená, že jsem zdravá a MŮŽEME MÍT MIMINKO!!! V tu chvíli se od základů změnilo moje vnímání ženského cyklu, uviděla jsem v něm opravdový dar. Cítila jsem jen pokoru a dojetí.
Přítel se mnou moji radost z menstruační krve až tak úplně nesdílel 🙂 , nicméně byl šťastný, že náš sen o rodině se konečně splní… A taky že splnil – přirozené cykly jsem tedy nakonec měla jen dva (z toho jeden tehdy trval téměř 50 dní!!!) a hned v tom druhém jsem otěhotněla.
Dokonalá příležitost, jak si "dobít baterky"
Za posledních 6 let jsem zázrak zplození nového života zažila celkem třikrát a dokonalost fungování ženského těla mě dodnes nepřestává fascinovat. K ženskému cyklu se stavím s nesmírnou pokorou a vděčností, která je snad rok od roku větší a větší. Dnes se na „měsíčky“ vyloženě těším, první dva dny ze sebe dělávám hypochondra naprosto dobrovolně, a víte co? TŘETÍ DEN VSTANU JAKO FÉNIX Z POPELA.
Když totiž tělu jdete naproti a vědomě se oddáte tomu pocitu, že nezvládnete nic než spát nebo ležet (řečeno s trochou nadsázky), celý proces regenerace proběhne daleko efektivněji a vy už opravdu třetí / čvrtý den máte energie na rozdávání. Menstruace má pro ženy OBROVSKÝ potenciál, a pokud ho využijete, bude z toho těžit nejen vaše tělo, mysl, duše… ale v konečném důsledku i partner a vaše nejbližší okolí 🙂
Pokud si ťukáte na čelo, co byste na tom každoměsíčním krvácení jako měla mít ráda, a nevidíte v tom žádný smysl, natožpak nějaký vyšší… Potom DOUFÁM, že po přečtení tohoto článku ve vás začne alespoň trochu hlodat, že by bylo fajn se takhle cítit taky, a to je první krůček k tomu, aby se to mohlo začít postupně a přirozeně proměňovat…
Přeju vám hodně lásky a trpělivosti na cestě za poznáváním vašeho těla!
S láskou, Tereza
Pomáhám ženám objevit vlastní zdroj vnitřního vědění a vedení, aby mohly spokojeně plout životem v napojení na svou intuici, v souladu se svým tělem a s laskavým vědomím, že vše se děje přesně tak, jak má…